Videoklip natočený svépomocí a jeho limity

Videoklip natočený svépomocí může vypadat dobře, pokud stojí na jednom nápadu, na světle a na stabilním obrazu. Telefon nebo základní fotoaparát k tomu stačí. Limity leží jinde, než se obvykle čeká: v počtu lidí, času na střih a v tom, kolik prostředí a pohybu kamery jeden malý tým uhlídá.

Koncept, který se vejde do jednoho dne

Amatérské klipy nejčastěji neselhávají na technice, ale na ambici. Příběh se třemi lokacemi, herci a nočními scénami potřebuje štáb, osvětlovací techniku a několik natáčecích dnů. Jeden prostor a jeden vizuální nápad dotažený do konce dopadne lépe.

Osvědčené jsou tři typy. Hraný klip, kde kapela hraje skladbu na zajímavém místě. Klip na jeden záběr, kde se kamera nebo postava pohybuje bez střihu. A klip postavený na jednom motivu – barvě, rekvizitě, opakovaném gestu. Zvolila bych hraný klip doplněný několika detaily, protože odpouští nejvíc chyb: když se některý záběr nepovede, dá se nahradit jiným a nikdo to nepozná.

Před natáčením si napište seznam záběrů. Stačí tabulka na papíře s tím, kdo je v obraze, jak velký je výřez a ke které části skladby záběr patří. Bez seznamu se točí to, co člověka zrovna napadne, a ve střižně pak chybí právě ten refrén, na kterém klip stojí.

Světlo rozhoduje víc než kamera

Malý snímač telefonu potřebuje hodně světla. Když ho nemá, zvýší citlivost a obraz zaplní šum, který žádná úprava neodstraní. Nejlevnější kvalitní světlo je denní – velké okno ze strany, zatažená obloha nebo hodina před západem slunce, kdy je světlo měkké a teplé. Polední slunce dělá tvrdé stíny pod očima a tomu je lepší se vyhnout nebo jít do stínu.

V interiéru podle mě nemá cenu kombinovat denní světlo se žárovkami. Každý zdroj má jinou barevnou teplotu a tváře pak vycházejí zčásti modré a zčásti oranžové. Lepší je zatáhnout závěsy a svítit jedním typem zdroje, nebo naopak zhasnout a pracovat jen s oknem.

Zamkněte expozici a vyvážení bílé. Většina telefonů to umí dlouhým podržením prstu na displeji nebo v ručním režimu kamery. Automatika jinak během záběru přeostřuje a mění jas, a právě to prozradí amatérský původ rychleji než nižší rozlišení.

Stabilizace a nastavení záznamu

Roztřesený obraz z ruky unaví diváka během pár vteřin. Stativ vyřeší statické záběry, pro pohyb poslouží ruční gimbal, tedy držák s motorky, který vyrovnává otřesy. Sama bych většinu klipu natočila ze stativu a pohyb si nechala jen na dva nebo tři záběry – pomalý nájezd nebo obchůzka kolem zpěváka zapůsobí právě tehdy, když je v klipu výjimečná.

Snímkovou frekvenci držte na všech zařízeních stejnou, obvykle 25 snímků za vteřinu. Při míchání záběrů s různou frekvencí obraz ve střihu trhá. Pokud chcete zpomalené záběry, natočte je záměrně na 50 nebo více snímků a zpomalte je až ve střihovém programu. A rozhodněte se předem pro orientaci: klip pro YouTube se točí na šířku, výřezy pro krátká videa na výšku. Ze záznamu ve 4K se dá svislý výřez udělat dodatečně, z Full HD už bude viditelně měkčí.

Playback na place a synchronizace zpěvu

Zvuk klipu je hotová studiová nahrávka, ne to, co zaznamená kamera. Při natáčení proto skladba hraje nahlas z reproduktoru a všichni hrají a zpívají na ni. Zpěvák má zpívat naplno, ne jen naznačovat ústy, protože práce krku a dechu je v detailu vidět.

Kamera přitom zvuk z reproduktoru nahrává také a tahle pomocná stopa je užitečná. Ve střihovém programu podle ní záběr zarovnáte se studiovou nahrávkou, ručně podle tvaru vlny nebo automatickou synchronizací, kterou nabízí například DaVinci Resolve. Doporučuji pouštět každý záběr od stejného místa skladby s několika dobami náskoku, aby měli muzikanti čas nastoupit a ve střihu zůstala rezerva.

Natočte celou skladbu vícekrát v různých velikostech záběru: celek kapely, polocelek zpěváka, detaily rukou a nástrojů. Tři až čtyři průchody dají dost materiálu na pestrý střih.

Střih na rytmus a kde svépomoc končí

Střih má sledovat hudbu. Nejpřirozeněji působí na první době taktu nebo na výrazném úderu virblu, v klidné sloce mohou záběry trvat déle a v refrénu se tempo zrychlí. Stříhat na každou dobu po celou skladbu unavuje stejně jako nestříhat vůbec. Pomáhá vyznačit si na časové ose značkami začátky slok a refrénů a skládat záběry k nim.

Barevné úpravy dělejte až nakonec a střídmě. Jednotný vzhled všech záběrů je cennější než výrazný filtr.

Hranice jsou poctivě řečeno tam, kde je potřeba víc lidí než nápadů: noční exteriéry, složité pohyby kamery, práce s herci, triky. Tady už výsledek bez kameramana a osvětlovače obvykle prozradí nedostatek zkušeností. Pokud klip doprovází novinku, naplánujte ho zpětně od data, které určuje postup pro vydání skladby na streamovacích platformách, a z nepoužitých záběrů si nechte výřezy pro propagaci kapely na sítích.

Než svoláte kapelu, natočte sami patnáctivteřinový test na vybraném místě ve stejnou denní dobu a pusťte si ho na větší obrazovce. Ukáže šum, barvy i rušivé pozadí dřív, než na ně padne celý natáčecí den.

Zdroje

• Blackmagic Design, DaVinci Resolve – referenční příručka (střih a synchronizace zvuku)
• Apple, uživatelská příručka pro iPhone – nastavení kamery a záznamu videa
• YouTube, nápověda k doporučenému nastavení kódování nahrávaných videí
• DJI, uživatelské příručky ručních stabilizátorů řady Osmo Mobile