Hudební sluch se dá rozvíjet i v dospělosti

Hudební sluch není jedna vrozená vlastnost, ale několik dovedností, a tu nejužitečnější z nich, relativní sluch, lze cvičit v kterémkoli věku. Základem je naučit se poznávat a zpívat intervaly, tedy vzdálenosti mezi dvěma tóny. Stačí k tomu hlas, nástroj nebo aplikace a několik minut denně.

Věta „nemám hudební sluch“ většinou znamená „nikdy jsem ho necvičila“ nebo „necvičil“. Trefit tón hlasem a pojmenovat, co slyším, jsou řemeslné úkony jako každé jiné.

Relativní a absolutní sluch nejsou totéž

Relativní sluch je schopnost určit vztah mezi tóny. Kdo ho má vycvičený, pozná, že druhý tón leží o kvintu výš než první nebo že akord je mollový, aniž by věděl, jak se tóny jmenují. Na tom stojí hraní podle ucha, ladění, zpěv ve vícehlasu i přepis melodie z nahrávky.

Absolutní sluch znamená pojmenovat výšku tónu bez jakéhokoli srovnání, tedy uslyšet zvuk a říct „to je fis“. Je vzácný. Podle mě se jeho význam přeceňuje, protože pro hraní, zpěv ani skládání potřeba není a velká část profesionálních hudebníků pracuje jen s relativním sluchem.

K relativnímu sluchu patří ještě dvě příbuzné dovednosti: harmonický sluch, který rozlišuje akordy a jejich spoje, a rytmické cítění.

Intervalový sluch jako základ

Intervalů v rámci oktávy je dvanáct a každý má vlastní charakter. Malá sekunda zní těsně a napjatě, čistá kvinta otevřeně, oktáva jako tentýž tón o patro výš. Jak se intervaly počítají a jmenují, rozebírám v samostatném textu, který prochází intervaly od sekundy po oktávu.

Nejběžnější pomůckou je spojit si interval se začátkem známé melodie. „Kočka leze dírou“ stoupá po velkých sekundách. „Skákal pes“ klesá po dvou stejných tónech o malou tercii. „Ovčáci, čtveráci“ začínají velkou tercií a pokračují malou, dohromady rozloženým durovým kvintakordem. Wagnerův svatební pochod otevírá čistá kvarta, hlavní téma Hvězdných válek čistá kvinta a „Somewhere Over the Rainbow“ skok o oktávu.

Písnička je berlička na začátek. Časem má ucho poznat interval přímo podle zvuku, a proto bych doporučila nezůstat u pasivního poznávání a intervaly také zpívat.

Zpívání intervalů krok za krokem

Zpěv propojuje to, co slyšíte, s tím, co umíte sami vytvořit. Na kráse hlasu nezáleží, jde jen o výšku.

Postup je prostý. Zahrajte na klavíru, kytaře nebo v aplikaci jeden tón a zazpívejte ho. Potom si představte tón o zvolený interval výš, zazpívejte ho a teprve pak si ho zahrajte pro kontrolu. Pořadí je podstatné: nejdřív hlas, potom nástroj. Kdo si tón zahraje předem, jen ho opakuje a představivost necvičí.

Začala bych čistou kvintou, oktávou a velkou tercií, protože tvoří durový akord a ucho je zná z každé písničky. Sekundy, sexty a septimy přijdou na řadu později a tritón až nakonec.

Pokud si nejste jistí, jestli tón držíte, pomůže ladička s ručičkou nebo její obdoba v telefonu. Ukazuje odchylku od správné výšky a hlasu poslouží stejně jako struně.

Aplikace na trénink sluchu a co od nich čekat

Programy jako EarMaster, Functional Ear Trainer nebo Perfect Ear a webová cvičení na musictheory.net a teoria.com fungují na stejném principu: přehrají interval, akord nebo krátkou melodii a čekají na odpověď. Výhodou je okamžité vyhodnocení a možnost omezit výběr třeba jen na dva intervaly.

Liší se přístupem. Většina aplikací zkouší intervaly samostatně, bez souvislosti. Functional Ear Trainer nejdřív zahraje kadenci, která určí tóninu, a ptá se, o který stupeň stupnice jde. Tenhle způsob je bližší skutečné hudbě, kde tóny vždy zaznívají v nějaké tónině.

Za sebe bych aplikaci brala jako doplněk ke zpívání. Klikání na správnou odpověď cvičí poznávání, ale melodii z hlavy na nástroj přenese až ten, kdo si ji umí zazpívat.

Hraní podle ucha jako každodenní cvičení

Nejúčinnější je najít na nástroji krátkou melodii bez not. Začněte dětskou písní nebo lidovkou v rozsahu pěti tónů a hledejte ji od různých výchozích tónů. Programy pro přehrávání a nahrávání hudby umějí zpomalit skladbu beze změny výšky, což při hledání rychlejších úseků hodně pomůže.

U akordů se vyplatí poslouchat bas. Nejnižší tón bývá základem akordu, takže kdo zazpívá basovou linku, má polovinu harmonie rozluštěnou.

Sluch se nejlépe cvičí jako součást běžné práce s nástrojem, ne jako zvláštní předmět. Pět minut na začátku se dobře vejde do toho, jak má vypadat cvičení rozvržené do krátkých bloků, a kde se sluchová výchova učí organizovaně, shrnuje přehled cest k hudebnímu vzdělání.

Na dnešek stačí jeden úkol: zahrajte si libovolný tón, zazpívejte k němu kvintu nahoru a zkontrolujte ji nástrojem. Desetkrát, pokaždé od jiného tónu.

Zdroje

• Jaroslav Kofroň: Učebnice intervalů a rytmu, Editio Bärenreiter Praha
• Luděk Zenkl: ABC hudební nauky, Editio Bärenreiter Praha
• EarMaster – dokumentace k programu pro sluchovou výchovu, EarMaster ApS
• musictheory.net – cvičení Ear Training (Interval, Chord and Scale Ear Training)