Překážka na straně zaměstnavatele: Co dělat, když vám firma nemůže dát práci?

Co znamená překážka na straně zaměstnavatele?

Termín "překážka na straně zaměstnavatele" se v českém pracovním právu používá v situacích, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat svou práci z důvodu, který zavinil zaměstnavatel. Jde o situace, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci smluvenou v pracovní smlouvě, a to z různých příčin, jako jsou například:

Nedostatek zakázek nebo materiálu

Porucha na strojním zařízení

Živelná pohroma

Mimořádná epidemiologická situace

V těchto případech zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy za celou dobu, po kterou trvá překážka v práci na jeho straně.

Důležité je rozlišovat překážku v práci na straně zaměstnavatele od jiných důvodů, pro které zaměstnanec nemůže pracovat, jako je například nemoc nebo dovolená. V těchto případech se uplatňují jiná pravidla a zaměstnanci náleží jiný typ náhrady.

Typy překážek na straně zaměstnavatele

Existuje několik typů překážek na straně zaměstnavatele, které mu brání přidělovat zaměstnanci práci. Mezi nejčastější patří:

Nedostatek práce: Jedná se o situaci, kdy zaměstnavatel nemá pro zaměstnance dostatek práce, kterou by mu mohl zadat. Může se jednat o dočasný stav, například v důsledku sezónních výkyvů, nebo o trvalejší problém, jako je úpadek odvětví.

Provozní důvody: Patří sem například porucha strojního zařízení, výpadek energie, živelná pohroma nebo jiné nepředvídatelné události, které znemožní zaměstnavateli přidělovat práci.

Organizační změny: Reorganizace firmy, stěhování provozovny nebo zavádění nových technologií mohou vést k dočasnému nedostatku práce pro některé zaměstnance.

V těchto případech je důležité si uvědomit, že zaměstnavatel je povinen i nadále platit zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Výše náhrady mzdy a doba, po kterou je zaměstnavatel povinen ji vyplácet, se liší v závislosti na typu překážky a délce trvání pracovního poměru.

Výpadek dodávek energií

Výpadek dodávek energií, jako je elektřina nebo plyn, může představovat významnou překážku na straně zaměstnavatele a vést k situaci, kdy zaměstnavatel nemůže poskytnout práci. Zaměstnavatel je povinen platit zaměstnancům náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku pouze v případě, že nemůže přidělovat práci z důvodu překážek v provozu. Mezi tyto překážky patří i výpadek dodávek energií, ale pouze za předpokladu, že je nahodilý a nelze mu předejít ani jeho důsledkům zabránit. Pokud by byl výpadek dodávek energií důsledkem nedbalosti zaměstnavatele, například nezaplacených faktur, náhrada mzdy by zaměstnancům nepříslušela. V každém případě je nutné posuzovat situaci individuálně a zohlednit veškeré okolnosti.

Požár na pracovišti

Požár na pracovišti, ať už zaviněný zaměstnancem či nikoliv, spadá pod kategorii překážek v práci na straně zaměstnavatele. V případě, že k takové události dojde, zaměstnavatel není schopen dále poskytovat zaměstnancům běžnou práci. Zákoník práce v této souvislosti hovoří o tzv. překážkách v práci z důvodů na straně zaměstnavatele, konkrétně se jedná o § 208. Během této doby, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat svou práci, mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Tato náhrada mzdy je hrazena po celou dobu trvání překážky, a to i v případě, že zaměstnavatel nemůže zajistit náhradní práci. Zaměstnavatel má samozřejmě právo po dobu trvání překážky nařídit čerpání dovolené, a to po dohodě se zaměstnancem. Důležité je zmínit, že zaměstnanec je povinen se po dobu trvání překážky zdržovat na pracovišti, pokud mu zaměstnavatel neurčí jinak.

Někdy i ta nejpečlivější snaha o zajištění práce pro všechny zaměstnance narazí na nepředvídatelné překážky, které leží mimo kontrolu zaměstnavatele.

Bořivoj Král

Nepřízeň počasí

Nepřízeň počasí, jako je husté sněžení, námraza, silný vítr nebo povodně, může představovat překážku na straně zaměstnavatele a vést k situaci, kdy zaměstnavatel nemůže poskytnout zaměstnanci práci. V takovém případě se jedná o důležitou a nahodilou událost, která brání v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel není povinen platit zaměstnanci mzdu, pokud mu nemůže přidělovat práci z důvodu nepřízně počasí. Zaměstnanci však v takovém případě náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, po kterou nemohl práci konat. Je důležité si uvědomit, že tato situace se liší od situace, kdy zaměstnanec nemůže dorazit do práce z důvodu nepřízně počasí. V takovém případě se nejedná o překážku na straně zaměstnavatele a zaměstnanci nevzniká nárok na náhradu mzdy.

Ekonomické potíže firmy

Ekonomické potíže představují pro mnoho firem nepříjemnou realitu, která se může projevit neschopností poskytovat zaměstnancům práci v plném rozsahu. V takovém případě hovoříme o překážce na straně zaměstnavatele, která firmě znemožňuje přidělovat práci smluvně sjednaným způsobem. Mezi nejčastější ekonomické důvody patří pokles poptávky po produktech či službách, ztráta důležitého obchodního partnera, nebo nepředvídatelné výkyvy na trhu.

Pro zaměstnance to znamená, že jim zaměstnavatel nemůže poskytnout práci v rozsahu, na jaký jsou zvyklí. V některých případech může dojít k úplnému zastavení prací, jindy je zaměstnancům zkrácen úvazek, nebo jsou přeřazeni na jinou práci. Důležité je, aby zaměstnavatel o celé situaci srozumitelně a včas informoval své zaměstnance a zároveň jim v souladu se zákoníkem práce a případnou kolektivní smlouvou poskytl náhradu mzdy.

Mimořádná opatření státu

V některých případech může dojít k situaci, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci z důvodu překážek na straně zaměstnavatele. Může se jednat o nepředvídatelné události, jako jsou živelné pohromy, pandemie, výpadky energií, nebo o jiné objektivní důvody, které znemožní obvyklý chod firmy. V takových případech může stát přistoupit k mimořádným opatřením s cílem zmírnit dopady na zaměstnance i zaměstnavatele. Mezi tato opatření patří například kurzarbeit, kdy stát kompenzuje část mzdových nákladů zaměstnavateli, který nemůže zaměstnancům přidělovat práci v plném rozsahu. Zaměstnanci tak nemusí být propuštěni a zachovají si své pracovní místo i v době, kdy firma čelí obtížím. Stát může také poskytnout finanční podporu firmám, které se potýkají s následky mimořádných událostí, aby jim pomohl překonat toto období a obnovit svou činnost.

Náhrada mzdy při překážce v práci

Pokud vám zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu překážek na jeho straně, máte i nadále nárok na náhradu mzdy. Zákoník práce rozlišuje dva základní případy:

1. Překážky v práci na straně zaměstnavatele: Sem patří situace, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodů, které má sám na své straně. Může se jednat například o výpadek dodávek energií, surovin nebo materiálu, poruchu na strojním zařízení, nepříznivé počasí znemožňující práci, ale i ekonomické důvody, jako je například nedostatek zakázek. V těchto případech vám náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

2. Situace, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z jiných důvodů: Jde o případy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodů, které nemůže ovlivnit a které nespadají pod překážky na jeho straně. Může se jednat například o živelné pohromy, epidemie nebo jiné nepředvídatelné události. V těchto případech vám náleží náhrada mzdy ve výši alespoň 60 % průměrného výdělku.

Důležité je zmínit, že nárok na náhradu mzdy máte pouze tehdy, pokud jste připraveni práci konat. Pokud byste například v době, kdy vám zaměstnavatel nemůže přidělovat práci, byli na dovolené nebo nemocenské, náhrada mzdy vám nenáleží.

Délka trvání překážky v práci

Délka trvání překážky v práci na straně zaměstnavatele, kdy nemůže zaměstnanci přidělovat práci, není nijak časově omezena. Může se jednat o hodiny, dny, ale i týdny či měsíce. Důležité je, že po celou dobu trvání této překážky náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy za celou dobu, po kterou mu nemůže přidělovat práci z důvodu překážky na své straně. Výjimku tvoří situace, kdy je zaměstnavatel zproštěn povinnosti platit náhradu mzdy, například pokud zaměstnanec odmítl bez vážného důvodu vykonávat jinou práci, která mu byla zaměstnavatelem nabídnuta. V každém případě je nutné důkladně prověřit všechny okolnosti a zjistit, zda se skutečně jedná o překážku na straně zaměstnavatele a zda zaměstnanci náleží náhrada mzdy. V případě pochybností je vhodné obrátit se na odborníka, například na právníka specializujícího se na pracovní právo.

Pracovní volno a dovolená

V případě překážek v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci dle uzavřené pracovní smlouvy, hovoříme o situaci, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat svou práci z důvodu překážky, která brání zaměstnavateli v poskytování práce. Může se jednat o různé situace, například o výpadek dodávek energií, živelnou pohromu, havárii, epidemii, ale i o ekonomické potíže zaměstnavatele. V těchto případech náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci volno v nezbytně nutném rozsahu. Důležité je rozlišovat mezi překážkou v práci na straně zaměstnavatele a jinými situacemi, kdy zaměstnanec nemůže pracovat, například z důvodu nemoci. V případě nemoci zaměstnance se nejedná o překážku na straně zaměstnavatele a zaměstnanci náleží náhrada mzdy dle jiných pravidel.

Překážka na straně zaměstnavatele	Příklady	Náhrada mzdy
Nedostatek práce	Výpadek zakázek, sezónní výkyvy	Ano, obvykle 60-100% průměrného výdělku
Provozní důvody	Porucha strojů, nedostatek materiálu	Ano, obvykle 60-100% průměrného výdělku
Nepříznivé počasí	Silný vítr, mráz, déšť (zejména ve stavebnictví)	Ano, ale liší se dle kolektivní smlouvy

Ukončení pracovního poměru

V některých případech může dojít k situaci, kdy zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci z důvodu překážek na jeho straně. Zákoník práce definuje překážky na straně zaměstnavatele jako dočasné události, které brání zaměstnavateli v přidělování práce a plnění jeho povinností. Mezi typické příklady patří živelné katastrofy, výpadky energií, nedostatek materiálu nebo ekonomické potíže. V případě překážek v práci na straně zaměstnavatele má zaměstnanec právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Výše náhrady mzdy se liší v závislosti na délce trvání překážky a na tom, zda se jedná o překážku zaviněnou nebo nezaviněnou zaměstnavatelem. Pokud překážka v práci trvá déle a zaměstnavatel nemůže zajistit náhradní plnění, může se s zaměstnancem dohodnout na ukončení pracovního poměru. K ukončení pracovního poměru z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele může dojít i jednostranným výpovědním aktem ze strany zaměstnavatele. Výpovědní doba v takovém případě činí dva měsíce a začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Zaměstnanec má v případě výpovědi z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele nárok na odstupné.

Praktické rady pro zaměstnance

V případě, že se jako zaměstnanec setkáte s překážkou na straně zaměstnavatele, ať už se jedná o živelnou pohromu, výpadek energií, nebo jinou nepředvídatelnou událost, je důležité znát svá práva a povinnosti. V první řadě je nutné ihned informovat vašeho nadřízeného o nemožnosti se dostavit do práce, případně o přerušení práce. Zaměstnavatel je povinen vám v takovém případě poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, a to za celou dobu, po kterou pro vás nemůže zajistit práci. Tato doba se nazývá překážka v práci na straně zaměstnavatele a vztahuje se na ni § 208 zákoníku práce. Výše náhrady mzdy se liší podle délky trvání překážky a kolektivní smlouvy. Důležité je pamatovat na to, že i během překážky v práci na straně zaměstnavatele jste stále v pracovním poměru a vztahují se na vás vaše pracovní povinnosti. Pokud si nejste jisti svými právy, neváhejte se obrátit na odborovou organizaci nebo na inspektorát práce, kde vám rádi poradí.

Kam se obrátit s dotazy?

V případě, že se ocitnete v situaci, kdy vám zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu překážky na jeho straně, je důležité znát svá práva a vědět, kam se obrátit s dotazy. V první řadě se obraťte na svého nadřízeného nebo na personální oddělení. Měli by vám být schopni poskytnout bližší informace o charakteru překážky a o předpokládané délce jejího trvání. Zároveň se s nimi můžete domluvit na dalším postupu, například na čerpání dovolené, náhradní práci z domova nebo na proplacení náhrady mzdy. Pokud se vám nedaří situaci vyřešit interně, můžete se obrátit na příslušný inspektorát práce. Inspektorát práce je orgánem státní správy, který dohlíží na dodržování pracovněprávních předpisů. Můžete se na něj obrátit s dotazem, podnětem nebo stížností. Další možností je obrátit se na právníka specializujícího se na pracovní právo. Ten vám poskytne odbornou radu a pomůže vám s případným vymáháním vašich práv. Pamatujte, že v případě překážek na straně zaměstnavatele máte jako zaměstnanci určitá práva, a proto se nebojte se o nich informovat a domáhat se jejich dodržování.