Gramofon se vrací do českých obývacích pokojů

Gramofon není jedna krabice, ale řetězec: pohon talíře, raménko, přenoska, phono předzesilovač a teprve za ním zesilovač s reproduktory. Výsledný zvuk určuje nejslabší článek a u začátečníků to bývá špatně seřízená přenoska, ne samotný přístroj. Proto se vyplatí rozumět tomu, co která část dělá, dřív než první desku položíte na talíř.

Řemínkový a přímý pohon talíře

U řemínkového pohonu stojí motor stranou a talíř roztáčí pryžový řemínek. Ten zároveň funguje jako tlumič, takže se chvění motoru k hrotu přenosky dostává jen oslabené. Řemínek časem ztrácí pružnost a jednou za několik let se mění, což je úkon na pár minut. Rychlost 33⅓ a 45 otáček za minutu se u jednodušších modelů přepíná přehozením řemínku na jinou řemenici.

U přímého pohonu sedí talíř přímo na ose motoru. Rozbíhá se téměř okamžitě, drží otáčky elektronickou regulací a nic se v něm neopotřebovává. Proto ho používají diskžokejové, typickým příkladem je řada Technics SL-1200. Vyžaduje ale kvalitní motor a řízení, aby se jeho chod nepromítal do zvuku.

Na běžný domácí poslech bych zvolila řemínkový gramofon, protože dobře odstíněný motor se u něj dá postavit jednodušeji a na rychlém rozběhu v obývacím pokoji nezáleží.

Přenoska MM a MC a co z ní vychází

Přenoska mění pohyb hrotu v drážce na elektrické napětí. U typu MM, tedy s pohyblivým magnetem, se na konci nosníku hrotu kmitá malý magnet mezi pevnými cívkami. Výstupní napětí se pohybuje v jednotkách milivoltů a hrot lze obvykle vyměnit vysunutím bez nářadí.

Typ MC, s pohyblivou cívkou, má uspořádání opačné. Kmitající část je lehčí, což pomáhá čtení jemných detailů, výstupní napětí je však zhruba desetkrát nižší a hrot si uživatel svépomocí nevymění. Přenoska MC proto potřebuje předzesilovač s odpovídajícím vstupem nebo převodní transformátor.

Podle mě je MC pro první sestavu zbytečná komplikace. Rozdíl mezi dobře a špatně seřízenou přenoskou MM je větší než rozdíl mezi oběma principy.

Proč gramofon potřebuje phono předzesilovač

Signál z přenosky je asi stokrát slabší než z CD přehrávače nebo telefonu a navíc má záměrně pokřivený kmitočtový průběh. Při řezání desky se basy zeslabují, aby se drážky vešly vedle sebe, a výšky se zesilují, aby vynikly nad šum. Phono předzesilovač dělá dvě věci: signál zesílí a korekcí podle křivky RIAA vrátí basům i výškám původní poměr.

Předzesilovač může být vestavěný v gramofonu, v zesilovači se vstupem označeným PHONO, nebo samostatný. Důležité je, aby byl v řetězci právě jednou. Gramofon se zapnutým vestavěným předzesilovačem zapojený do vstupu PHONO hraje zkresleně a dunivě, bez předzesilovače do linkového vstupu naopak slabě a bez basů. Stejně tak aktivní reprosoustavy nebo bezdrátový reproduktor s linkovým vstupem potřebují signál už zesílený a korigovaný.

Přítlačná síla a antiskating krok za krokem

Přítlačná síla udává, jak silně hrot tlačí do drážky. Výrobce přenosky uvádí doporučené rozmezí, obvykle mezi jedním a půl a dvěma a půl gramu. Nastavuje se protizávažím na zadním konci raménka: nejprve se raménko vyváží tak, aby se volně vznášelo vodorovně, stupnice se otočí na nulu a pak se závaží i se stupnicí pootočí na požadovanou hodnotu.

Příliš malý přítlak neznamená šetrnější zacházení s deskou. Hrot v drážce poskakuje, zkresluje a drážku poškozuje víc než přítlak správný. Držela bych se proto středu doporučeného rozmezí a výsledek si ověřila malou digitální váhou na přenosky, protože stupnice na závaží bývají jen orientační.

Antiskating vyrovnává sílu, která raménko při hraní táhne ke středu desky. Bez něj hrot víc tlačí na vnitřní stěnu drážky a jeden kanál hraje hůř. Výchozí nastavení bývá na stejné číslo jako přítlačná síla.

Umístění gramofonu a první deska

Gramofon má stát vodorovně a na pevné podložce, mimo skříňku s reproduktory. Hrot snímá každé chvění, tedy i to, které k němu doputuje nábytkem od basového měniče, a při vyšší hlasitosti se pak ozve hučivá zpětná vazba. Vodorovnost zkontrolujete malou vodováhou položenou na talíř.

Vinyl není technicky přesnější než digitální záznam, jak ukazuje i srovnání formátu FLAC s MP3. Jeho kouzlo je v rituálu a v tom, že se deska poslouchá celá. K jinému způsobu soustředěného poslechu vedou sluchátka a jejich jednotlivé typy.

Než přehrajete první desku, doporučila bych projít tři kontroly v tomto pořadí: vodorovnost talíře, přítlačnou sílu na váze a polohu přepínače předzesilovače. Zaberou čtvrt hodiny a odstraní většinu potíží, které se jinak přičítají samotnému gramofonu.

Zdroje

• IEC 60098, Analogue audio disk records and reproducing equipment
• Ortofon, návody k montáži a seřízení přenosek
• Pro-Ject Audio Systems a Rega Research, uživatelské příručky ke gramofonům
• Audio Engineering Society, publikace k analogovému záznamu zvuku