Bezdrátový reproduktor pro domácí poslech i párty

Bezdrátový reproduktor se vybírá podle dvou otázek: jakou cestou do něj hudba poteče a kolik lidí má ozvučit. Bluetooth stačí na přenášení z místnosti do místnosti a na zahradu, wi-fi se hodí pro reproduktor, který má doma pevné místo. A jeden kus, jakkoli hlasitý, nenahradí dvojici, pokud vám záleží na stereu.

Bluetooth posílá hudbu z telefonu, wi-fi ji stahuje napřímo

Při přenosu přes Bluetooth je zdrojem telefon. Hudbu zkomprimuje kodekem, na němž se s reproduktorem dohodne, a posílá ji rádiem na vzdálenost zhruba deseti metrů, přes zeď méně. Všechno, co telefon přehrává, jde do reproduktoru, tedy i zvuky oznámení, a když s telefonem odejdete, hudba se přeruší. Výhodou je, že nepotřebujete žádnou síť ani aplikaci.

Reproduktor připojený k domácí wi-fi funguje jinak. U technologie Google Cast, známé pod názvem Chromecast, a podobně u Spotify Connect si reproduktor stahuje hudbu z internetu přímo a telefon slouží jen jako ovladač. Můžete na něm telefonovat nebo ho vypnout a hudba hraje dál. AirPlay od Applu posílá zvuk z iPhonu nebo Macu po síti bez ztrátové komprese a ve verzi AirPlay 2 umí hrát do několika místností současně.

Pro reproduktor, který bude stát v kuchyni nebo obývacím pokoji, považuji wi-fi za pohodlnější volbu, protože hudba nezávisí na tom, kde se právě nachází telefon. Řada modelů nabízí obojí.

Jeden kus hraje mono, stereo vyžaduje pár

Přenosné reproduktory mají často dva měniče a v popisu slovo stereo. Měniče jsou ale od sebe jen pár centimetrů a už z metrové vzdálenosti splývají v jeden bodový zdroj. Levý a pravý kanál se smíchají a prostor nahrávky zmizí. Některé modely proto rovnou hrají mono, což ničemu nevadí.

Skutečné stereo vznikne teprve ze dvou reproduktorů postavených zhruba dva metry od sebe. Většina výrobců umožňuje spárovat dva stejné kusy tak, že jeden hraje levý a druhý pravý kanál. Funkce se obvykle jmenuje stereo pár nebo TWS a bývá omezená na stejný model, někdy na stejnou řadu. Jiný režim, často označovaný jako party, nechá hrát všechny propojené kusy totéž a slouží k pokrytí větší plochy.

Když se rozhoduje mezi jedním větším a dvěma menšími reproduktory, dala bych na soustředěný poslech přednost dvojici, protože stereo přinese víc než pár decibelů hlasitosti navíc.

Hlasitější poslech ve více lidech

Místnost plná lidí pohlcuje zvuk, hlavně výšky, a hovor zvedá hladinu hluku, kterou musí hudba překonat. Malý reproduktor to dožene tak, že hraje na hranici svých možností. Vestavěný procesor pak ubírá basy, aby se měnič nepoškodil, a zvuk se stává ostrým a plochým. Větší skříň s větším basovým měničem má při stejné hlasitosti rezervu a zní klidněji.

Pomáhá i umístění. Reproduktor u stěny nebo v rohu hraje basověji, protože se nízké kmitočty odrážejí od blízkých ploch a sčítají se s přímým zvukem. Na otevřené terase tato podpora chybí a basu ubude. Položení do výšky hlav, například na polici, zase zlepší srozumitelnost výšek, které se jinak ztrácejí v nábytku a mezi lidmi. Víc o tom, jak prostor mění zvuk, vysvětluje článek o tom, proč akustika místnosti ovlivní výsledek víc než samotná technika.

Za sebe bych při větší společnosti raději rozmístila dva reproduktory na středně silnou hlasitost než jeden vytočený naplno. Zvuk je rovnoměrnější a u reproduktoru se dá mluvit.

Výdrž baterie a odolnost v praxi

Výdrž uváděná výrobcem se měří při střední hlasitosti. Při hraní naplno může klesnout na zlomek, protože spotřeba zesilovače roste s hlasitostí velmi strmě. Počítala bych proto u venkovního hraní s výrazně kratší dobou, než je na krabici, a dívala se, jestli lze reproduktor během hraní napájet z kabelu USB-C.

Odolnost popisuje kód IP podle normy ČSN EN 60529. První číslice se týká prachu, druhá vody. Označení IPX7 znamená, že přístroj vydrží krátké ponoření do hloubky jednoho metru, a písmeno X říká jen to, že odolnost proti prachu nebyla zkoušena. IP67 přidává prachotěsnost. Domácí wi-fi reproduktory krytí většinou nemají a napájejí se ze zásuvky.

Zkouška před rozhodnutím

Kvalitu přenosu omezuje i zdroj. Rozdíl mezi kodeky a mezi ztrátovými a bezztrátovými soubory popisuje text o tom, čím se liší formát FLAC a MP3, na malém přenosném reproduktoru ho však téměř nepoznáte. Kdo chce slyšet detaily nahrávky, poslouží mu lépe sluchátka vybraná podle typu konstrukce a měniče.

Při poslechu v prodejně si pusťte skladbu s výraznou basovou linkou a zpěvem a přidávejte hlasitost až tam, kde byste reálně hráli. Sledujte, jestli bas zůstává, nebo se ztrácí, a zda je zpěvu stále rozumět. Tato minutová zkouška řekne o reproduktoru víc než údaj o výkonu ve wattech.

Zdroje

• ČSN EN 60529, Stupně ochrany krytem (krytí – IP kód)
• Bluetooth SIG, specifikace profilu A2DP (Advanced Audio Distribution Profile)
• Apple, vývojářská dokumentace k technologii AirPlay
• Google, vývojářská dokumentace k technologii Google Cast
• Audio Engineering Society, publikace k reproduktorovým soustavám