Vokální booth v panelákovém bytě bez rekonstrukce

Vokální booth v bytě nemusí být kabina. Stačí místo, kde je mikrofon ze stran, shora a hlavně zezadu za zpěvákem obklopen materiálem, který pohlcuje odrazy. Postavíte ho z těžkých dek, stojanů a nábytku, bez vrtání a během jednoho odpoledne. Počítejte jen s tím, že takové řešení zlepší zvuk nahrávky, ne klid sousedů.

Proč se dozvuk pokoje nedá z hlasu dostat

Mikrofon zaznamená přímý zvuk hlasu a o několik milisekund později jeho odrazy od stěn, okna a stropu. Obojí skončí v jedné stopě. Ekvalizér ani kompresor je od sebe neoddělí, komprese naopak tichý dozvuk mezi slovy zvedne a zvýrazní. Suchou stopu lze v mixu kdykoli doplnit umělým prostorem, opačně to nejde.

Booth z dek pracuje se středy a výškami, tedy s pásmem, kde leží srozumitelnost hlasu a kde jsou odrazy nejvíc slyšet. Zvukovou izolaci nenahradí. Aby zvuk neprocházel stěnou, je potřeba hmotná a vzduchotěsná konstrukce, což je stavební práce, kterou textil nezastane. Rozdíl mezi oběma přístupy podrobněji vysvětluje text o tom, jak akustika místnosti ovlivňuje nahrávku.

Nejdůležitější plocha je za zády zpěváka

Většina vokálních mikrofonů má kardioidní charakteristiku. Nejcitlivější jsou zepředu, ze stran méně a zezadu nejméně. Mikrofon tedy „vidí“ zpěváka a všechno, co je za ním. Odraz od stěny za zády přichází přesně z toho směru, ze kterého mikrofon snímá nejlépe.

Sama bych proto první deku pověsila za zpěváka, a ne za mikrofon. Je to nejlevnější úprava s největším účinkem a stačí na ni jeden stojan. Deka má viset pár centimetrů od stěny, nikoli přímo na ní, protože vzduchová mezera rozšiřuje pohlcování směrem k nižším frekvencím.

Deky, peřiny a další materiály z domácnosti

O účinku rozhoduje hmotnost a tloušťka. Tenké prostěradlo nebo záclona pohltí jen nejvyšší výšky. Těžká vlněná deka, stěhovací deka, peřina nebo spací pytel zaberou i ve středech. Deku věšte volně a nařasenou, protože záhyby zvětšují účinnou plochu a tloušťku.

Jednoduchá sestava vypadá takto: dva mikrofonní stojany s ramenem do tvaru písmene T nebo stojan na šaty, přes ně deka za zády, druhá deka z boku na straně bližší stěny a koberec pod nohama. Nízký strop panelového bytu vrací jeden z nejsilnějších odrazů. Pomůže deka natažená nad hlavou mezi dvěma stojany, případně aspoň mikrofon mírně skloněný, aby nemířil vzhůru.

Za nejlepší hotový booth v běžném bytě považuji otevřenou šatní skříň plnou oblečení. Hustě pověšené kusy fungují jako tlustý nepravidelný absorbér. Zpěvák stojí zády ke skříni a mikrofon míří na něj i na oblečení za ním. Zpívat dovnitř skříně je horší nápad: mikrofon by pak snímal směrem do pokoje a skříň by za ním zůstala nevyužitá.

Reflexní filtr a co od něj čekat

Reflexní filtr je zahnutý panel z pohltivého materiálu, který se upevní na stojan za mikrofon. Zachytí část hlasu, která by jinak letěla do místnosti, a omezí odrazy přicházející zezadu a ze stran. Jenže to je oblast, kde je kardioidní mikrofon beztak málo citlivý. Odrazy za zpěvákem filtr neřeší vůbec.

Podle mě je filtr užitečný doplněk, ale ne náhrada pohlcení za zády. Kdo má jen jednu z těch dvou věcí, pořídí s dekou lépe. Filtr je navíc těžký a mění těžiště stojanu, takže potřebuje pevnou základnu. A mikrofon v něm nemá být zasunutý příliš hluboko, protože blízké stěny filtru přibarvují zvuk.

Kam mikrofon postavit a jak daleko zpívat

Mikrofon patří dál od stěn, od okna a z rohu holých zdí. Okno je tvrdá odrazná plocha a zatažený těžký závěs před ním pomůže. Místo mezi knihovnou, sedačkou a závěsem bývá lepší než prázdný kout, protože nepravidelné okolí odrazy rozptyluje.

Vzdálenost úst od mikrofonu mění poměr hlasu a místnosti. Blíž znamená víc přímého zvuku a méně pokoje, ale u kardioidy také zesílené basy, čemuž se říká proximity efekt. Zvolila bych jako výchozí bod vzdálenost na šířku dlaně až dvou, s pop filtrem zhruba v polovině. Mikrofon natočený mírně mimo osu úst tlumí sykavky a nárazy vzduchu. Další věci, na které se při snímání hlasu dívat, shrnuje článek o tom, jak vybrat mikrofon pro podcast a zpěv.

Tlumení se dá i přehnat. Úplně mrtvý prostor zpěváky mate, protože přestanou slyšet vlastní hlas z místnosti a začnou tlačit. Řeší to poslech ve sluchátkách s trochou dozvuku přidaného jen do monitoru. Do stopy se nenahrává.

Zkouška tří míst před prvním nahráváním

Nahrajte stejnou frázi třikrát: uprostřed pokoje bez úprav, zády k otevřené skříni a v sestavě s dekami. Pokaždé ve stejné vzdálenosti a se stejným ziskem. Stopy pak pusťte za sebou ve sluchátkách a poslouchejte hlavně konce slov, kde je dozvuk nejzřetelnější.

Vítěznou sestavu si vyfoťte a změřte vzdálenosti, ať ji příště postavíte stejně. Jednotný zvuk vokálu napříč skladbami je k nezaplacení, až budete stopy z různých dnů skládat dohromady. Na co navázat dál, od zapojení techniky po první export, popisuje průvodce tím, jak rozjet domácí nahrávací studio.

Zdroje

• ČSN EN ISO 354, Akustika – Měření zvukové pohltivosti v dozvukové místnosti
• Shure, Microphone Techniques for Recording – příručka ke snímání hlasu a nástrojů
• sE Electronics, dokumentace k reflexnímu filtru Reflexion Filter
• F. Alton Everest, Ken C. Pohlmann: Master Handbook of Acoustics, McGraw-Hill
• Sound on Sound, články o nahrávání zpěvu v domácích podmínkách