Ekvalizace nástrojů, aby se v mixu nepřekrývaly

Ekvalizace nástrojů v mixu má jiný cíl než vylepšit zvuk jedné stopy: má rozdělit frekvenční pásma tak, aby se nástroje navzájem nepřekrývaly. Nejvíc toho udělají tři kroky v tomto pořadí – horní propust na všem, co nepotřebuje basy, ubrání konfliktních pásem u doprovodu a teprve nakonec opatrné přidávání.

Maskování frekvencí jako příčina kalného mixu

Když dva zvuky znějí současně ve stejném pásmu, silnější překryje slabší a ucho ho přestane rozlišovat. Jev se nazývá maskování a je důvodem, proč nástroj, který o samotě zní plně, v celku zmizí. Nezmizel, jen ho něco zakrylo.

Nejtěsněji bývá ve spodním středu, zhruba mezi 200 a 500 Hz. Leží tam tělo kytary, klavíru, malého bubnu i hlasu a horní část basy. Každá stopa tam má jen trochu energie, ale ty se sčítají, takže deset stop s mírným přebytkem dá dohromady hutnou, nečitelnou vrstvu. Proto nemá smysl ladit ekvalizér při zapnutém tlačítku solo. Podle mě je sólový poslech nejspolehlivější cesta k mixu, kde je každá stopa krásná a celek nesrozumitelný, protože o tom, co kde ubrat, rozhoduje až vztah k ostatním nástrojům.

Horní propust jako první zásah

Horní propust, anglicky high-pass filter, propouští vše nad nastavenou frekvencí a pod ní signál postupně zeslabuje. Strmost se udává v decibelech na oktávu, běžně 12 nebo 24. Hluboko pod nejnižším tónem nástroje je jen dunění místnosti, kroky přenesené stojanem a brum, a tohle všechno ubírá prostor base a kopáku.

Vodítkem je nejnižší tón, který nástroj hraje. Prázdná struna E má u kytary ve standardním ladění přibližně 82 Hz, u čtyřstrunné basy přibližně 41 Hz. Kytaře tedy pod osmdesáti hertzy nic nechybí, base ano. U zpěvu se propust obvykle nastavuje někam mezi 80 a 120 Hz podle polohy hlasu. Doporučila bych posouvat filtr nahoru při přehrávání celé skladby, dokud nástroj nezačne znít tence, a pak se o kousek vrátit – takto najdete hranici, kterou z tabulky nevyčtete.

Subtraktivní ekvalizace a hledání rušivého místa

Subtraktivní ekvalizace znamená ubírat to, co překáží, místo přidávání toho, co chybí. Má dvě praktické výhody. Nezvyšuje úroveň stopy, takže nerozhodí nastavené hlasitosti, a úzký zářez je mnohem méně slyšitelný než stejně velké zvýraznění.

Postup je jednoduchý. Na parametrickém ekvalizéru zvedněte jedno pásmo s úzkou šířkou, tedy s vysokým Q, o osm až deset decibelů a pomalu s ním projíždějte spektrem. Na frekvenci, kde zvuk začne dunět, huhňat nebo řezat, zesílení otočte do minusu. Většinou stačí dva až čtyři decibely.

Za sebe bych přidávání nechávala až na úplný konec a používala pro ně široká pásma, protože úzké zvýraznění zní zvonivě a přitahuje pozornost k samotnému filtru.

Typická pásma nástrojů a co se v nich děje

Když si dva nástroje překážejí, každému se ubere něco jiného. U kopáku a basy se rozhoduje, kdo dostane nejhlubší oktávu: buď má kopák těžiště kolem 60 Hz a basa je slyšet hlavně nad ním, nebo naopak. Oba naplno tam být nemohou.

Hodnoty jsou orientační a posouvají se podle nástroje, ladění i způsobu snímání. Slouží k tomu, abyste věděli, kde začít hledat, ne jako nastavení k opsání.

Kdy ekvalizér nestačí

Jestliže na jedné stopě ubíráte na několika místech víc než šest decibelů, problém je obvykle jinde – v záznamu, nebo v přeplněné aranži. Dvě kytary hrající stejné akordy ve stejné poloze od sebe filtr neoddělí. Pomůže jednu přeložit o oktávu výš, zahrát jiný obrat akordu nebo ji na část skladby vynechat, o čemž píšu v textu věnovaném tomu, jak v aranžmá najít prostor mezi nástroji.

Někdy stačí panorama. Dva nástroje ve stejném pásmu rozvedené vlevo a vpravo se maskují méně než uprostřed. A pokud stopa zaniká jen v některých místech, nejde o barvu, ale o dynamiku, a na řadě je spíš kompresor nebo automatizace hlasitosti.

Začněte tím nejjednodušším: v rozpracovaném projektu nasaďte horní propust na každou stopu kromě kopáku a basy a poslechněte si rozdíl na celku se zapnutým a vypnutým filtrem. Jestli se spodek vyčistí a basa vystoupí, máte hotovou první polovinu práce, kterou postup domácí mixáže od ekvalizéru čeká.

Zdroje

• Roey Izhaki: Mixing Audio – Concepts, Practices and Tools (Focal Press)
• Mike Senior: Mixing Secrets for the Small Studio (Focal Press)
• Sound on Sound: Using Equalisation – technické články redakce
• F. Alton Everest, Ken C. Pohlmann: Master Handbook of Acoustics (kapitoly o slyšení a maskování)