Kytarový zesilovač do bytu bez stížností sousedů

Kytarový zesilovač do bytu má mít nízký výkon, použitelný zvuk při tiché hlasitosti a sluchátkový výstup se simulací reproboxu. Tyto podmínky nejsnáz splní malý modelingový aparát. Lampové kombo lze doma provozovat také, potřebuje ale velmi malý výkon nebo útlumový článek, jinak se k charakteristickému zvuku při snesitelné hlasitosti nedostane.

Proč watty neříkají, jak hlasitě to bude hrát

Vztah mezi výkonem a hlasitostí je logaritmický. Desetinásobný výkon přidá deset decibelů, což ucho vnímá přibližně jako dvojnásobnou hlasitost. Stowattový zesilovač tedy nehraje desetkrát hlasitěji než desetiwattový, jen zhruba dvakrát. Platí to i opačným směrem: patnáct wattů je stále hodně a jediný watt do citlivého kytarového reproduktoru stačí na hlasitost, která se v panelovém domě nese do sousedních bytů.

Stejnou roli jako výkon hraje citlivost reproduktoru, udávaná v decibelech na jeden watt v metrové vzdálenosti, a jeho průměr. Menší reproduktor, osmipalcový nebo desetipalcový, vyzáří méně basů. V bytě to pomáhá, protože právě nízké kmitočty procházejí stěnami a stropy nejsnáz.

Lampa, tranzistor a modeling při tiché hře

Lampový zesilovač získává oblíbený zvuk z velké části tím, že se koncové lampy dostanou do saturace, tedy až při vybuzení blízko plného výkonu. Při pokojové hlasitosti pracuje koncový stupeň hluboko pod touto hranicí a zvuk zůstává plošší. Zkreslení pak obstarává jen předzesilovač, pokud má aparát samostatný regulátor celkové hlasitosti.

Tranzistorový zesilovač se chová při každé hlasitosti stejně. Čistý zvuk má i potichu, je lehký a nevyžaduje výměnu lamp. Modelingový aparát jde o krok dál: digitální procesor v něm napodobuje obvody různých zesilovačů a přidává efekty, takže stejný charakter zvuku je k dispozici nahlas i šeptem. Na cvičení v bytě proto doporučuji modeling a lampu bych si nechala na dobu, kdy bude kde ji pustit, protože potichu z ní člověk slyší jen menší část toho, co umí.

Útlumový článek a jeho meze

Attenuátor, česky útlumový článek, se zapojuje mezi výstup lampového zesilovače a reproduktor. Část výkonu promění v teplo, takže koncové lampy mohou pracovat naplno, a přitom z reproboxu vychází jen zlomek hlasitosti. Jeho impedance musí odpovídat výstupu zesilovače i reproduktoru, typicky osm nebo šestnáct ohmů, a musí být dimenzován na výkon aparátu.

Má to dvě meze. Při silném útlumu se zvuk mění, protože reproduktor, který se téměř nehýbe, k výslednému charakteru přispívá méně a ucho vnímá při nízké hlasitosti hůř basy i výšky. A lampový zesilovač nesmí nikdy běžet bez zátěže: odpojený reprobox bez attenuátoru nebo zátěžového boxu může poškodit výstupní transformátor. Některé malé lampové aparáty mají přepínač výkonu vestavěný, například z pěti wattů na jeden či na desetinu wattu. Považuji ho za praktičtější řešení než dokupovaný attenuátor, protože odpadá hlídání impedancí.

Sluchátkový výstup a simulace reproboxu

Kytarový reproduktor není jen měnič, je to také filtr. Ořezává kmitočty zhruba nad pěti kilohertzi, a právě proto zkreslený signál vedený přímo do sluchátek zní ostře a bzučivě. Sluchátkový výstup má smysl jen tehdy, když je za ním simulace reproboxu. Starší přístroje ji řeší analogovým filtrem, novější impulzními odezvami, tedy digitálním otiskem konkrétního reproboxu snímaného konkrétním mikrofonem.

Při výběru bych se dívala, jestli se při zapojení sluchátek reproduktor automaticky odpojí a jestli přístroj nabízí i linkový nebo USB výstup pro nahrávání. Stejnou cestou jde signál do počítače, kde ho lze doprovodit virtuálními nástroji. Hodí se k tomu MIDI klávesy zapojené do domácí produkce. Na sluchátkách samotných záleží méně než na simulaci, uzavřená konstrukce ale omezí to, co z nich uniká ven.

Umístění aparátu v místnosti

Kombo postavené na podlaze u stěny hraje do kotníků a basy předává přímo do konstrukce domu. Stačí ho zvednout na stojan nebo židli, podložit pěnovou či gumovou podložkou a naklonit směrem k uším. Hráč pak slyší výšky, které dřív mířily pod kolena, a hlasitost stáhne bez přemlouvání.

Zeď sdílenou se sousedy je lepší nechat volnou a aparát otočit do místnosti, ideálně proti knihovně nebo závěsu. Pokojovou akustiku to nevyřeší, jde jen o to, aby se co nejméně energie dostalo přímo do stěny. Za sebe bych večerní cvičení rovnou plánovala do sluchátek a reproduktor používala přes den, kdy je v domě běžný ruch.

Co si ověřit ještě před nákupem

V obchodě požádejte, aby vám aparát pustili na hlasitost běžného hovoru, ne na předváděcí. Poslechněte si čistý i zkreslený kanál a potom totéž ve sluchátkách. Pokud zní potichu dutě nebo ve sluchátkách bzučivě, doma se to nezlepší. Vezměte si vlastní kytaru nebo aspoň stejný typ snímačů, protože jednocívkové a dvoucívkové snímače budí vstup různě a šum se liší. Když aparát šumí i u vás doma víc, než by měl, bývá příčina často v kabelu nebo v kontaktech nástroje, které popisuje text o domácí údržbě elektrické kytary. A jestli kytaru teprve vybíráte, počítejte s aparátem už při výběru prvního nástroje podle stylu hraní.

Zdroje

• Audio Engineering Society – publikace k citlivosti reproduktorů a vnímání hlasitosti
• Boss (Roland Corporation) – uživatelská příručka k modelingovým kytarovým zesilovačům
• Marshall Amplification – příručky k lampovým zesilovačům, kapitoly o impedanci a zátěži
• Celestion – technické listy kytarových reproduktorů (citlivost, kmitočtový rozsah)
• Sound on Sound – články o attenuátorech, zátěžových boxech a simulaci reproboxů